Focusing
Focusing je technika psychohygieny a psychoterapie vycházející z uvědomování si tělesného ohniska (focusu) prožívání a vedoucí k porozumění jeho prožívaného významu (felt sense) a změně prožívání na základě prožívaného posunu (felt shift).
Vytvořil ji E. Gendlin (Focusing. Portál 2003) na základě svých výzkumů psychoterapie.
Její základní princip můžeme popsat takto: Existují určitá ohniska na somatické úrovni, vyznačující se konkrétními tělesnými pocity. Těmto somatickým ohniskům významově odpovídají určité jevy na úrovni psychické, které se mohou mimovolně vynořovat ve formě jak představy či obrazu, tak konkrétního pojmu.
Technika focusing spočívá
- ve vědomém zaměřování se na spontánně se hlásící somatické ohnisko,
- následném pozorování jeho změn,
- přepínáním uvědomování ze somatického ohniska na významově odpovídající mentální reprezentaci a zpět.
Přitom je důležité vycházet z tělesného prožívání a jeho změn, teprve poté zaznamenávat odpovídající proměny v obsazích mysli. Jen tak je postupně dosahována vyvážená rovnováha mysli v souladu s tělesně prožívanou skutečností.
Focusing může provádět každá zacvičená osoba sama, kdykoli najde vhodný čas a prostor. Vlastní průběh mentálního cvičení je možno rozdělit do šesti kroků:
- zaujmutí prostoru
- prožívání tělesné skutečnosti
- uchopení významu tělesného pocitu
- uvědomění si přechodů vědomí mezi tělesným pocitem a obsahy mysli
- zpřítomnění tělesného pocitu pomocí zapamatovaného hesla
- myšlenkové zpracování.
Pro nácvik je výhodné mít nedirektivního průvodce, jenž je schopen empaticky naslouchat a vystihnout pravý moment pro položení vhodné otázky či připomenutí možnosti další fáze.